Rizika spojená s obchodováním

Úvod

Před uzavřením Smlouvy s Obchodníkem je nezbytné prostudovat a plně pochopit toto poučení o rizicích vznikajících při obchodování na kapitálových trzích. Toto poučení nemůže zahrnovat a ani nezahrnuje veškerá rizika a důležité aspekty investičních služeb, produktů a Investičních nástrojů nabízených Obchodníkem.

Zákazník by neměl obchodovat s Investičním nástrojem, pokud neporozumí jeho povaze a míře rizika, kterému se vystavuje. Daná investiční služba nebo produkt by měly odpovídat osobní a finanční situaci Zákazníka. Zákazník by měl vždy pečlivě zvážit, zda investiční rozhodnutí učiní. Rizikové faktory se mohou objevit zároveň s dalšími anebo se mohou vzájemně znásobit a výsledný dopad na hodnotu investice tak může být nepředvídatelný.

Všechny investiční služby a Investiční nástroje přináší určitou míru rizika a i nízkorizikové investiční strategie a Investiční nástroje obsahují určitý prvek nejistoty. Druh a míra rizika mohou záviset na mnoha faktorech včetně toho, jak je daný Investiční nástroj navržen či vytvořen a používán. S různými Investičními nástroji jsou tak spojena různá rizika s rozličnou intenzitou a Zákazník by měl zvážit následující informace před tím, než se rozhodne, zda bude do těchto Investičních nástrojů či do jakýchkoliv finančních produktů investovat:

Základní přehled rizik vznikajících při obchodování s Investičními nástroji

1) Cena či hodnota investice je závislá na výkyvech finančních trhů, které není možné mít pod kontrolou.

2) Výkonnost v minulosti není ukazatelem výkonnosti budoucí.

3) Povaha a míra investičního rizika je v různých zemích různá a liší se i podle druhu investice. Tato investiční rizika se, mimo jiné, mohou lišit podle druhu investice, podle způsobu, jak byly nastaveny podmínky dané služby či produktu, podle potřeb a cílů konkrétních zákazníků, podle toho, jak je konkrétní investice provedena, nabídnuta nebo obchodována, podle lokality nebo domicilu emitenta, podle míry diverzifikace portfolia (zda byla částka investována do jedné či více měn, cenných papírů, napříč více státy či emitenty), podle složitosti transakce a podle využití cizích zdrojů a jeho míry.

4) U každé formy investice úzce souvisí možný výnos s rizikem. Čím vyšší je očekávaný výnos, tím vyšší je i potenciální riziko. Při obchodování s Investičními nástroji v krátkodobém horizontu hrozí zvýšené riziko ztráty, stejně jako roste riziko při využití finanční páky (např. při maržových obchodech a při obchodování s deriváty).

5) Předpokládané či možné výnosy ani návratnost investice nejsou zaručené. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Investice obsahuje riziko kolísání hodnoty a návratnost původně investovaných prostředků není zaručena.

6) Poplatky plynoucí z obchodů vždy negativním způsobem ovlivňují výsledek investování. Poplatky Obchodníka jsou uplatňovány, i když je výsledkem investice ztráta. Významným faktorem negativně ovlivňujícím výsledek investování je tzv. spread, tedy rozdíl v tržních cenách mezi nabídkou a poptávkou (bid/ask). Než Zákazník začne obchodovat, měl by se seznámit se všemi Poplatky, které mu budou účtovány. Za tímto účelem odkazuje Obchodník na příslušný Ceník a na Přílohu č. 2 dokumentu Základní informace pro zákazníky.

Jednotlivé druhy rizik

Tržní riziko

Cena Investičního nástroje je tím vyšší, čím větší je poptávka, a tím nižší, čím větší je nabídka. Na změnách nabídky a poptávky se podílí řada různých faktorů, včetně očekávání účastníků trhu, aktuálního vnímání daných Investičních nástrojů trhem a jeho účastníky či pohybu úrokových měr.

Tržní riziko sestává zejména z rizika úrokového, měnového, akciového či komoditního, přičemž k úrokovému a měnovému riziku jsou bližší informace uvedeny níže. V závislosti na aktuální situaci na trhu a způsobu provádění obchodů na daném trhu lze identifikovat i další tržní rizika.

Riziko Poplatků

Poskytování investičních služeb a produktů Obchodníka je spojeno s Poplatky. Zákazník by se ve vlastním zájmu měl seznámit s Ceníkem a Přílohou č. 2 dokumentu Základní informace pro zákazníky obsahující souhrnné vyjádření nákladů. Zákazník by též měl pravidelně sledovat účtované Poplatky Obchodníkem na výpisu z účtu.

Poplatky ovlivňují výši čistého zisku Zákazníka (pokud nějaký vznikne), anebo případně zvýší jeho ztráty.

Zahraniční trhy

Jakákoliv zahraniční investice nebo investice s určitým zahraničním prvkem může být vystavena rizikům zahraničních trhů, které se mohou lišit od rizik na trzích v České republice. V některých případech mohou být tato rizika vyšší.

Potenciální zisky či ztráty z transakcí prováděných na zahraničních trzích nebo v cizí měně budou ovlivněny vývojem příslušných směnných kurzů.

Rozvíjející se trhy (Emerging markets)

S rozvíjejícími se trhy může být spojena nadměrná cenová neefektivita a nelze vyloučit ani celkové narušení místního kapitálového trhu. Rozvíjející se trhy jsou citlivé na nové informace o dané zemi a jejich finanční trhy mohou reagovat dramatickým poklesem anebo růstem cen během velmi krátkého období.

V případě aktiv obchodovaných na rozvíjejících se trzích je též třeba upozornit na rizika politická, ekonomická či riziko právní nestability. Důsledkem tohoto rizika může být zejména vznik nepříznivých podmínek dispozice (prodeje) aktiva např. v důsledku devizových nebo právních omezení či hospodářské recese.

U některých investic, jako jsou třeba cizoměnové forwardy či deriváty, může být na rozvíjejících se trzích obtížné realizovat určité postupy řízení rizika.

Měnové riziko

V případě cizoměnových transakcí s Investičními nástroji, které jsou denominovány v jiné měně, než ve které je veden účet Zákazníka, může mít pohyb ve směnném kurzu jak pozitivní, tak i negativní dopad na zisky či ztráty z takové transakce.

Oslabení měny určité země ve srovnání s referenční měnou nebo měnou portfolia Zákazníka bude mít negativní vliv na hodnotu investice denominované v této měně.

Ocenění měn souvisí s mnoha hospodářskými, sociálními a politickými faktory a může se výrazně měnit i během obchodování v rámci jednoho dne (intraday).

Některé země mají cizoměnové kontrolní mechanismy, které mohou například pozastavit schopnost směnit nebo převést lokální měnu nebo mohou danou měnu devalvovat. Zajištění může snížit i zvýšit riziko spojené s konkrétní měnou, ale nedokáže úplně odstranit riziko spojené s proměnlivou hodnotou měn.

Úrokové riziko

Úrokové sazby mohou růst i klesat.

U úrokové sazby existuje riziko, že se zhorší relativní hodnota cenného papíru, zejména dluhopisu, pokud dojde k růstu úroků. To může mít negativní dopad i na jiné produkty.

Kreditní riziko – platební neschopnost

Platební neschopnost společnosti, která se podílí na provádění obchodů Zákazníků, nebo jakéhokoliv makléře zapojeného do takové transakce, může způsobit, že pozice budou uzavřeny či zrušeny bez souhlasu Zákazníka. Investice sama o sobě také nese riziko platební neschopnosti představované například společností, která daný investiční nástroj emitovala.

V těchto případech se může stát, že se Zákazníkovi nemusí investice vrátit v celém rozsahu.

Likvidita

Likvidita Investičního nástroje je přímo ovlivňována poptávkou a nabídkou po tomto nástroji. V určitých obchodních situacích může být obtížné nebo dokonce nemožné uzavřít otevřenou pozici. K tomu může dojít například v době rychlých pohybů ceny, pokud cena vzroste nebo klesne natolik, že se podle pravidel dané burzy pozastaví nebo omezí obchodování.

U mimoburzovních Investičních nástrojů, pokud tak není uvedeno ve smluvních podmínkách, navíc nemusí protistrana daný Investiční nástroj zpětně odkoupit.

Riziko likvidity může být též spojeno s investicemi do investičních fondů, které nejsou burzovně obchodované, a odkup jejich podílových listů či investičních akcií může být pozastaven či podmíněn daným fondem či jeho správcem.

Riziko koncentrace

Riziko koncentrace spočívá v tom, že významná část Majetku Zákazníka je vystavena jednomu Investičnímu nástroji, jednomu emitentovi, skupině propojených emitentů, určitému hospodářskému odvětví, regionu, měně nebo typu aktiva. Nedostatečná diverzifikace může způsobit, že nepříznivý vývoj takového Investičního nástroje, emitenta, trhu, měny, sektoru nebo jiné expozice bude mít výraznější negativní dopad na hodnotu investice Zákazníka, než kdyby byly investice rozloženy mezi více Investičních nástrojů, emitentů, odvětví, měn nebo trhů.

Riziko koncentrace může vzniknout rovněž tehdy, pokud je významná část investic Zákazníků Obchodníka soustředěna do jednoho produktu, emitenta nebo jiné srovnatelné ekonomické expozice. Nepříznivý vývoj takového produktu, emitenta nebo jiné expozice může mít dopad na větší počet Zákazníků současně a může se projevit zejména poklesem hodnoty investice, omezením likvidity, zhoršením možnosti provést nebo vypořádat pokyny, pozastavením odkupů, zvýšeným tlakem na prodej portfoliových aktiv nebo jiným nepříznivým dopadem.

Riziko koncentrace na úrovni Obchodníka může představovat skutečnost, že významná část celkového majetku zákazníku, který Obchodník spravuje, je alokována do Fondu NEMO. V případě neočekávaných výkyvů hodnoty nebo likvidity u tohoto konkrétního aktiva by se tento vývoj mohl promítnout do celkového objemu prostředků spravovaných Obchodníkem. Obchodník tuto oblast pečlivě sleduje a v rámci svého risk managementu přijímá a aplikuje odpovídající kroky k efektivnímu pokrytí a mitigaci tohoto rizika.

Tento druh koncentrace může souviset i s dalšími riziky popsanými v tomto poučení, zejména s rizikem tržním, kreditním, likviditním, provozním, reputačním nebo s rizikem střetu zájmů.

Zákazník by měl před investováním zvážit, zda míra koncentrace odpovídá jeho investičním cílům, finanční situaci, odborným znalostem a zkušenostem, investičnímu horizontu a schopnosti nést případné ztráty. Diverzifikace může přispět ke snížení některých rizik, nelze ji však považovat za záruku dosažení výnosu nebo vyloučení ztráty.

Regulační/právní riziko a riziko daňové

Regulačnímu či právnímu riziku mohou být vystaveny veškeré investice.

Návratnost všech investic, zejména na rozvíjejících se trzích, je vystavena riziku regulačních či právních zásahů a změn, které mohou mimo jiné změnit potenciál ziskovosti dané investice. Právní změny mohou dokonce způsobit, že dříve přijatelná investice se stane protiprávní. Může také dojít ke změnám v dalších souvisejících oblastech, jako jsou např. daně, které mohou zásadně ovlivnit ziskovost.

Taková rizika jsou nepředvídatelná a mohou záviset na mnoha politických, hospodářských a jiných faktorech. Proto jsou vyšší zejména na rozvíjejících se trzích. Na rozvíjejících se trzích může být nižší dohled ze strany vlády a menší míra regulace podnikových a odvětvových praktik, akciových burz a mimoburzovních trhů. Na některých rozvíjejících se trzích nemusí existovat právní a regulační předpisy upravující investice do Investičních nástrojů a, pokud existují, mohou se uplatňovat či interpretovat nekonsistentně a svévolně a mohou se měnit se zpětnou platností/účinností. V mnoha zemích není míra nezávislosti soudního systému a jeho odolnost proti hospodářským, politickým či nacionalistickým vlivům zcela zaručena. Soudci a soudy v mnoha zemích mohou být obecně nezkušení v oblasti obchodního a podnikového práva. Obchodník i zákazníci čelí riziku, že zákonodárný sbor pozmění zavedené právní předpisy pouze kvůli hospodářským či politickým tlakům nebo nespokojenosti veřejnosti. Neexistuje žádná záruka, že zahraniční investor dosáhne u místních soudů uspokojivé náhrady škody v případě porušení místních právních či regulačních předpisů nebo v případě sporu o vlastnictví Majetku.

Zákazník se také může setkat s problémy při prosazování zákonné náhrady škody nebo při získání a prosazování soudního rozhodnutí vydaného cizími soudy.

Provozní riziko

Riziko spočívá v možné ztrátě vlivem nedostatků či selhání vnitřních procesů, lidského faktoru anebo vlivem vnějších událostí.

Provozní riziko může spočívat například v poruše nebo špatném fungování nezbytných systémů a kontrolních mechanismů, včetně IT systémů, a může mít dopad na všechny finanční produkty, ale zejména na držitele akcií představujících vlastnický podíl ve společnosti, která akcie emitovala, držitele dluhopisů či držitele podílových listů nebo investičních akcií představujících účast na investičním fondu.

Provozní riziko může též vzniknout v souvislosti se selháním či nedostatky provozu společností, které poskytují služby Obchodníkovi (banky, brokeři, clearingové protistrany) při poskytování služeb jeho zákazníkům.

Riziko střetu zájmů

Riziko střetu zájmů spočívá v tom, že při poskytování investičních služeb, jiných služeb nebo produktů může nastat situace, kdy má Obchodník, osoba s ním propojená, jeho pracovník, vázaný zástupce, investiční zprostředkovatel, jiný Zákazník nebo třetí osoba zájem, který se liší od zájmu Zákazníka nebo může být s tímto zájmem v rozporu. Taková situace může vzniknout zejména tehdy, pokud má Obchodník nebo jiná relevantní osoba hmotný zájem, vztah či ujednání související s určitou investicí, transakcí, službou nebo produktem, pokud Obchodník přijímá nebo poskytuje pobídky, pokud je motivován k distribuci určitého Investičního nástroje, anebo pokud jedná ve vztahu k více zákazníkům, jejichž zájmy nejsou totožné.

Obchodník za účelem zjišťování, předcházení a řízení střetů zájmů přijal příslušná pravidla a organizační opatření, včetně postupů pro identifikaci střetů zájmů, informačních bariér, pravidel odměňování, oddělení funkcí, pravidel pro osobní obchody, pravidel vytváření analýz, pravidel nezávislosti a možnosti odmítnout poskytnutí služby či produktu, pokud by hrozil nedovolený střet zájmů a nebylo by možné zajistit spravedlivé zacházení se zákazníky. Tato opatření mají zajistit, aby Obchodník jednal čestně, spravedlivě, profesionálně a v nejlepším zájmu Zákazníka. Riziko střetu zájmů může představovat například organizační a vlastnická struktura Obchodníka, jelikož jeho akcionáři a členové jeho volených orgánů působí také ve strukturách zakladatele Fondu NEMO a u emitentů nabízených dluhopisů (blíže v dokumentu Základní informace pro zákazníky a Pravidla pro řízení střetu zájmů zveřejněného na Webových stránkách). Obchodník má zavedeny kontrolní mechanismy a administrativní opatření, která tyto potenciální střety zájmů aktivně a transparentně řídí, čímž předchází případnému poškození zájmů Zákazníků.

Nelze však zcela vyloučit, že přijatá opatření nebudou v konkrétním případě dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zabránila riziku poškození zájmů Zákazníka. Pokud postupy k řízení a zjišťování střetu zájmů nedokáží spolehlivě zamezit nepříznivému vlivu střetu zájmů na zájmy Zákazníka, Obchodník sdělí Zákazníkovi informaci o povaze nebo zdroji takového střetu zájmů dříve, než mu poskytne příslušnou investiční službu nebo produkt. Bližší informace o pravidlech pro případ střetu zájmů a informace o konkrétních střetech zájmů jsou uvedeny v dokumentu Základní informace pro zákazníky a dokumentu Pravidla pro řízení střetu zájmů zveřejněného na Webových stránkách.

Riziko ztráty celé investice

Investování do Investičních nástrojů je spojené s rizikem ztráty investovaných prostředků a nelze vyloučit, že nedojde ke ztrátě veškerých investovaných prostředků.

Riziko týkající se udržitelnosti

Událost nebo situace v environmentální nebo sociální oblasti nebo v oblasti správy a řízení, která v případě, že by nastala, mohla mít skutečný nebo možný významný nepříznivý dopad na hodnotu investice. Pro bližší detaily odkazujeme na dokument Základní informace pro zákazníky.

Rizika spojená s jednotlivými druhy Investičních nástrojů

Dluhové Investiční nástroje/dluhopisy/dlužní úpisy

Uvedené Investiční nástroje je možné nabýt v rámci investiční služby Obstarání obchodů s Investičními nástroji, které nejsou obchodovány na burze.

Všechny dluhové Investiční nástroje potenciálně nesou všechna obecná rizika uvedené v základním přehledu výše.

Dluhové cenné papíry nesou především riziko, že emitent nebude schopen splácet jistinu a úroky z daného závazku, a jejich cena se může měnit díky faktorům jako je citlivost na změny úrokových sazeb, pohled trhu na úvěruschopnost emitenta či aktuální likvidita celého trhu. Například při růstu úrokových sazeb lze za normálních okolností očekávat pokles hodnoty podnikových dluhových cenných papírů, přičemž převoditelné dluhové cenné papíry s pevnou sazbou a delší splatností jsou obecně citlivější na pohyby úrokových sazeb než stejné cenné papíry s kratší splatností.

Obchodník může v rámci investiční služby Obstarání obchodů distribuovat Zákazníkům dluhopisy emitentů, kterým Obchodník poskytuje služby umisťování Investičních nástrojů bez závazku jejich upsání (§ 4 odst. 2 písm. i) ZPKT) a doplňkovou investiční službu – služby související s upisováním Investičních nástrojů (§ 4 odst. 3 písm. f) ZPKT).

Obchodník zákazníky důsledně upozorňuje, že je nutné, aby zvážili veškerá níže uvedená rizika a seznámili se se všemi materiály poskytnutými Obchodníkem:

1) Kreditní riziko

Kreditní riziko představuje na úrovni běžných korporátních dluhopisů riziko neschopnosti emitenta dostát svým závazkům z finančních nebo obchodních vztahů, které může vést k potenciálním ztrátám, zejména pak v případě, že emitent kreditní riziko řídí nedůsledně či vůbec.

2) Riziko likvidity

Riziko likvidity znamená, že emitent nebude mít k dispozici zdroje k pokrytí svých dluhů, pracovního kapitálu, kapitálových výdajů a případně dalších závazků, k jejichž plnění se zavázal. Riziko likvidity spočívá v nedostatcích při řízení likvidity a může vést až k celkové neschopnosti zajistit dostatečný objem zdrojů pro zajištění úhrady splatných závazků emitenta a k jeho provozu.

3) Tržní riziko

Tržní riziko je riziko, které souvisí se změnami tržních cen, s čímž souvisí, mimo jiné, i v obecných rizicích zmíněné úrokové a měnové riziko. Jedná se o riziko, které přímo ovlivňuje výši tržeb, čistého zisku a potažmo i majetku emitenta. Emitent je tedy vystaven měnovému riziku v případě, že se účastní prodeje či nákupu zboží a služeb denominovaných v jiné měně, než je měna tuzemská.

4) Riziko úrokové sazby

Riziko úrokové sazby se nemusí projevovat jen jako riziko, které nese emitent při úpisu emise dluhopisů. Je to i riziko, které plyne z podnikatelské činnosti emitenta a jeho nositelem se tak stává i upisovatel dluhopisů (Zákazník). Jedná se primárně o riziko, že budoucí finanční toky, se kterými emitent ve své činnosti počítá, budou negativně ovlivněny změnou úrokových sazeb (například ve formě růstu nákladů na údržbu dluhu), což se nutně promítne i do výsledků hospodaření emitenta.

5) Riziko konkurence

Riziko konkurence spočívá v samotné podstatě konkurenčního hospodářského prostředí, které je v současné době značně dynamické a na emitenta jsou tak kladeny značné nároky. V podmínkách silné konkurence může dojít k situaci, kdy emitent nebude schopen adekvátně reagovat na vyvíjející se konkurenční prostředí, což může vyústit ve ztrátu tržního postavení a zhoršení kvality vyráběných statků či poskytovaných služeb.

6) Riziko ztráty klíčových osob

Potenciální ztráta klíčových osob emitenta, jako jsou klíčoví zaměstnanci či členové vrcholného managementu, může zásadně ovlivnit provoz emitenta a projevit se tak negativně na jeho konkurenceschopnosti, hospodaření a schopnosti generovat zisk, což může v konečném důsledku vést ke snížené schopnosti emitenta dostát svým závazkům.

7) Ekonomické riziko

Vliv ekonomického prostředí a zejména pak jeho vliv na spotřebu domácností se může promítnout do hospodaření emitenta v podobě ekonomického rizika spočívajícího ve snížené poptávce po produktech či službách emitenta a následném zhoršení jeho hospodářských výsledků. Velmi důležitým faktorem tohoto rizika je skutečnost, že jej emitent není schopen zcela řídit.

8) Regulatorní riziko a riziko sankční

Regulatorní riziko souvisí s tím, že někteří emitenti působí v regulovaných odvětvích a případné zpřísnění dosavadního režimu regulace může způsobit vznik dodatečných nákladů na splnění těchto nových regulatorních požadavků. S tímto rizikem zároveň souvisí sankční riziko, kterému čelí každý regulovaný či licencovaný podnikatelský subjekt, jelikož při případném porušení regulatorního rámce hrozí, že bude vůči emitentovi uplatněna zákonná sankce, čímž bude neočekávaně a negativně ovlivněno i jeho hospodaření.

Akcie a ETF

Akcie a ETF je možné nabýt v rámci investiční služby Obstarání obchodů s Investičními nástroji, které jsou obchodovány na burze.

Akcie nesou potenciálně všechna obecná rizika uvedená v základním přehledu výše. Cena akcií obvykle přímo souvisí s výsledky hospodaření jejich emitenta, s očekáváním dalšího vývoje jeho hospodaření a s celkovou ekonomickou situací a náladou trhu.

V případě akcií malých společností, včetně tzv. penny shares, existuje navíc ještě další riziko finanční ztráty. Mezi kupní a prodejní cenou těchto akcií je velký rozdíl (spread). Pokud by bylo nutné pozici v těchto akciích okamžitě uzavřít
v krátkém čase po nákupu, prodejní cena může být výrazně nižší než cena v okamžiku nákupu. Nelze též vyloučit, že na trhu nemusí být v okamžik prodeje dostatečná poptávka a tyto penny shares tak nebude možné v požadovaném množství v daný čas zpeněžit vůbec.

Obchodování s ETF s sebou nese všechna pozitiva i negativa obchodování s běžnými akciemi. Jejich držitelé však nemají právo akcionáře na rozhodování o dění ve společnosti (emitentovi) skrze hlasování na valné hromadě jako v případě akcií. Na rozdíl od akcií mohou ETF existovat i ve variantě využívající pákový efekt. Vždy je tak nutné důkladně prostudovat prospekt či případně Sdělení klíčových informací daného ETF a ověřit, zda je daný ETF mj. pákový či nepákový.

Deriváty (zejména futures, opce, forwardy, swapy či futures spready)

Obchodník svým zákazníkům aktuálně neumožňuje přímé investice do derivátů.
Deriváty potenciálně nesou všechna obecná rizika uvedená v základním přehledu výše. Investor do derivátů se často vystavuje vysokému riziku, a proto je při investování do derivátů potřeba postupovat velmi obezřetně.

Obchodník proto zákazníky důsledně upozorňuje, že je nutné, aby zvážili veškerá níže uvedená rizika a seznámili se s charakterem všech derivátů, do kterých investují, zejména:

1) Marže (margin) – u většiny derivátů je nutné před uzavřením kontraktu složit zálohu. Ta je označována jako marže či margin a slouží ke krytí možných budoucích ztrát. V případě nepříznivého vývoje bude Zákazník vyzván k doplnění této zálohy. Do derivátové pozice bude umožněno Zákazníkovi vstoupit pouze pokud bude hodnota složené zálohy dostačující. Pokud záloha klesne pod požadovanou hodnotu a Zákazník ji včas nedoplní, derivátová pozice bude zpeněžena, a to i v situaci, kdy toto zpeněžení způsobí Zákazníkovi ztrátu.

2) Výše počáteční marže je relativně nízká ve srovnání s celkovou hodnotou podkladových aktiv derivátu. Zákazník může utrpět totální ztrátu prostředků z počáteční marže a jakýchkoliv dalších prostředků deponovaných u brokera za účelem udržení své pozice (margin). Pokud se trh změní v neprospěch pozice Zákazníka nebo vzrostou úrovně marží, Zákazník může být vyzván k doplnění značné částky (margin call), pozice může být uzavřena se ztrátou a Zákazník bude odpovídat za vzniklý deficit. Ztráta z obchodování může převýšit veškeré deponované prostředky u brokera a tuto částku je nutné taktéž uhradit.

3) Deriváty nesou vysokou míru rizika díky finanční páce. Důsledkem finanční páky je, že relativně malá změna ceny podkladového aktiva má významný dopad na zisk nebo ztrátu derivátového obchodu.

4) Deriváty obchodované na burze navíc nesou obecné riziko spojené se samotným obchodováním na burze. Mimoburzovní deriváty jsou kontrakty uzavírané s určitou protistranou a jako u kteréhokoli kontraktu jsou vystaveny kreditnímu riziku (riziku protistrany). Zákazník by měl v každém případě dobře zvážit konkrétní smluvní podmínky (zda se jedná o jednorázovou či rámcovou transakci).

5) Deriváty lze použít ke spekulativním účelům nebo jako zajištění s cílem řídit riziko u jiných investic. V každém případě by měl Zákazník zvážit, zda je pro něj daná transakce vhodná. Zákazník by si měl vždy vyžádat smluvní podmínky specifických derivátů a na závazky s nimi souvisejícími (např. za jakých podmínek pro něj může nastat povinnost dodat či přijmout podkladové aktivum u futures kontraktu a jaké je datum expirace a jak je omezeno časové období pro realizaci u opcí).

6) Za určitých okolností mohou být specifikace nevypořádaných derivátů (včetně realizační ceny opce) změněny burzou nebo clearingovou institucí tak, aby odrážely změny v ceně podkladového aktiva nebo aktuální situaci na trhu (zejména výši marže).

7) Korelace vývoje ceny derivátu a podkladového aktiva nemusí být vždy pozitivní. K tomu může například dojít, když je podkladovým aktivem opce určitý futures kontrakt, na jehož cenu jsou stanoveny limity, zatímco cena opce omezena není. Pokud neexistuje žádná podkladová referenční cena, může být obtížné stanovit „reálnou” hodnotu.

8) Veškeré deriváty jsou potenciálně vystaveny všem hlavním rizikům uvedeným v základním přehledu rizik uvedeném výše, zejména riziku tržnímu a kreditnímu a jakýmkoliv specifickým rizikům pro odvětví související s podkladovým aktivem.

Podílové listy a investiční akcie

Vymezení rizik plynoucích z podílových listů a investičních akcií, a tedy i účasti na daném investičním fondu lze nalézt vždy ve statutu každého fondu, přičemž záleží na fondem zvolené investiční strategii. Pokud jsou podílové listy či investiční akcie denominované v zahraniční měně, je třeba vzít v potaz i riziko měnové.

Podílové listy a investiční akcie lze obvykle prakticky kdykoliv odprodat obhospodařovateli fondu, který dané podílové listy či investiční akcie vydal, a to za jejich aktuální odkupní cenu stanovenou v souladu se statutem daného fondu. Ve výjimečných případech může být zpětný odkup podílových listů či investičních akcií dočasně pozastaven.

V případě, že existuje pro podílové listy či investiční akcie sekundární trh, ceny, za které lze podílové listy a investiční akcie prodat, se mohou lišit od cen, které lze získat odkupem od obhospodařovatele.

Rizika transakcí a služeb

Pozastavení obchodování a investice na šedých trzích

V určitých obchodních situacích může být obtížné nebo dokonce nemožné uzavřít otevřenou pozici. K tomu může dojít například v době rychlých pohybů ceny Investičního nástroje či pokud jeho cena vzroste nebo klesne natolik, že se podle pravidel dané burzy pozastaví nebo omezí obchodování. Taková situace může nastat, uzavře-li Zákazník transakce s Investičními nástroji:

jejichž kotace na burze byla pozastavena, zrušena, nebo u těchto Investičních nástrojů burza pozastavila obchodování či vydala jeho zákaz,
jejichž odkupování bylo pozastaveno či bylo podmíněno zvláštním výstupním poplatkem ze strany obhospodařovatele, anebo
na šedém trhu, což jsou Investiční nástroje, u kterých bylo zažádáno o kotaci či obchodování na burze, kde se zatím neobchodují a nejsou zde kotovány (kromě případu, kdy byla tato žádost zamítnuta) ani se neobchodují a nejsou kotovány na žádné jiné burze.

Zároveň nemusí existovat dostatek veřejně dostupných informací, na základě kterých by bylo možné se výše uvedených situací vyvarovat.

Uložená hotovost a Majetek

Každý Zákazník by se měl seznámit s tím, jak je uložen a chráněn jeho Majetek pro potřeby provádění domácích i zahraničních transakcí, zejména pokud se společnost, u níž je Majetek uložen (Custodian), dostane do úpadku.

Výše Majetku, který může Zákazník v takovém případě získat zpět, se může řídit specifickými právními a vnitřními předpisy či pravidly v místě sídle Custodiana či jiné společnosti, u které je Majetek Zákazníka uložen. V některých jurisdikcích je Majetek Zákazníka specificky označen přímo jako Zákazníkův.

Právní předpisy, kterým podléhá činnost Custodiana či jiné společnosti, u níž je uložen Majetek Zákazníka, mohou umožňovat a zpravidla umožňují, aby byl Majetek Zákazníka držen na hromadném (sběrném) účtu. Toto s sebou nese zvýšená rizika a nároky na řádnou a důslednou evidenci a jednoznačné doložení Majetku a vlastnictví každého konkrétního Zákazníka.

Úvěrovému riziku vznikajícímu z činnost Custodiana či jiné společnosti, u níž má Zákazník uložen Majetek, je vystaven výhradně Zákazník.

Stabilizační období a opatření

Při některých transakcích může být cena Investičních nástrojů ovlivněna stabilizačními opatřeními. Stabilizace umožňuje uměle držet tržní cenu Investičního nástroje během prodeje nové emise veřejnosti. Stabilizace může ovlivnit nejen cenu nové emise, ale i jiných souvisejících Investičních nástrojů.

Orgány dohledu stabilizaci umožňují, jelikož s prvním příchodem nové emise na trh může její cena po dobu, než se najdou kupci, klesnout, a stabilizace tomuto trendu zabraňuje (tzv. stabilizační období). Stabilizaci provádí „stabilizační manažer“, kterým je obvykle manažer či aranžér emise, který je společností odpovědnou za uvedení nové emise na trh. Za předpokladu, že se stabilizační manažer řídí přesně stanovenými pravidly, je oprávněn zpětně vykupovat Investiční nástroje, které byly dříve prodány zákazníkům nebo přiděleny institucím, které se rozhodly si je neponechat.

Tento krok může způsobit, že se cena daného Investičního nástroje udrží na vyšší úrovni, než by jinak byla během stabilizačního období schopna.

Pravidla stabilizace:

omezit období, během kterého může stabilizační manažer stabilizovat novou emisi,
pevně stanovit cenu, na které může provést stabilizaci (v případě akcií a opčních listů, ne v případě dluhopisů),
požadovat po stabilizačním manažerovi prohlášení, že může stabilizovat, nicméně nemusí uvádět přesně kdy tak činí.

To, že je nová emise či související cenný papír stabilizován, by se nemělo brát jako ukazatel míry zájmu zákazníků ani jako ukazatel ceny, za kterou jsou zákazníci ochotni takové cenné papíry kupovat.

Investice bez možnosti okamžité realizace, likvidní riziko

Jak u Investičních nástrojů obchodovaných na burze, tak i u mimoburzovních Investičních nástrojů se může stát, že nebude možné je okamžitě realizovat. Jedná se o Investiční nástroje, jejichž trh je, nebo by mohl být, omezený či nelikvidní.

Proto může být obtížné stanovit tržní hodnotu těchto Investičních nástrojů anebo uzavřít otevřenou pozici.

Strategie snižující riziko

Nastavení určitých pokynů (např. pokynů „stop-loss“ tam, kde to burzovní nebo tržní pravidla či zákon povoluje, nebo Pokynů „stop-limit“) určených k omezení ztrát na určitou úroveň nemusí být účinné vzhledem k tomu, že tržní podmínky mohou způsobit, že takovéto Pokyny mohou být zcela nevykonatelné nebo mohou být vykonatelné, ale za horších podmínek (ceny), než je uvedeno v Pokynu.

Rizika spojená s dlouhodobým investičním produktem

Při rozhodování o tom, zda si dlouhodobý investiční produkt (dále jen „DIP“) uzavřít či nikoliv, by měli zákazníci vzít v potaz zákonem stanovenou minimální dobu trvání DIP a limitaci dispozice s Majetkem na Účtu DIP po tuto dobu. Pokud by došlo ze strany Zákazníka k předčasnému výběru prostředků z DIP, může mu vzniknout povinnost vrátit uplatněné Daňové podpory, a to až 10 let nazpět, včetně daňového zvýhodnění, které uplatnil jeho zaměstnavatel, jestliže do jeho DIP přispíval. Z tohoto důvodu je třeba zvážit, zda je zákonem stanovený horizont DIP v souladu s finančními potřebami Zákazníka a obzvláště Zákazníka, který se blíží důchodovému věku.

Obchodník upozorňuje zákazníky v předdůchodovém věku, že minimální doba trvání DIP a držení Majetku v něm stanovená ZDP nemusí plně korespondovat s okamžikem vzniku práva Zákazníka na čerpání starobního důchodu. Z tohoto důvodu by tak tito zákazníci měli důkladně zvážit, zda je pro ně investiční horizont investiční služby či produktu v režimu DIP vhodný a odpovídá jejich potřebám spoření na stáří.

Obchodník dále upozorňuje, že právní úprava DIPu může být zákonodárcem, orgány dohledu či jinými státními orgány dále upravována a upřesňována. Z tohoto důvodu by se měli zákazníci důkladně seznámit s tím, co obnáší regulační/právní riziko a riziko daňové blíže popsané výše.

DIP nijak nemění rizikový profil produktů či služeb, které jsou Obchodníkem nabízeny v režimu DIP. Zákazníci by se tak měli zároveň seznámit i s příslušnými riziky specifickými pro investiční službu či produkt nabízený Obchodníkem, které si sjednají v režimu DIP, a s obecnými riziky spojenými s investováním.